Video na dovolené - jak na to? VI. díl - A co vlastně točit

úterý 23. únor 2016 11:10

Jestliže jsme se doposud věnovali spíše technickým záležitostem, bylo to proto, že bez jejich zvládnutí by nemělo smysl žádné video natáčet. Teď jsme se však již dostali do fáze, kdy video má naději být technicky srozumitelné a koukatelné. Nastává tedy čas více se věnovat jeho obsahu. 

Kdybychom měli video z dovolené nějak žánrově zařadit, asi nejblíž by mělo k formátu televizního dokumentu, případně k trochu rozsáhlejší publicistické reportáži. Tyto pořady vznikají většinou tak, že autor dopředu sepíše scénář, ve kterém si ujasní, co chce natáčet a jak to bude vypadat. A teprve po této přípravě vyrazí točit.

Dovolená je však o odpočinku a i když se možná najde někdo, kdo si dopředu scénář dovolené napíše a celou rodinu pak bude nutit se podle něho chovat, většina z nás něco takového dělat nebude. Přesto je dobré mít v tom, co a jak budeme natáčet, jasno.

Pojetí, jak dovolenou zachytit, se nabízejí různá, ale nejčastěji bude výsledkem našeho snažení to, co bychom mohli nazvat cestovatelský deník: „První den jsme vyrazili z domu, druhý den jsme viděli tohle město, třetí den jsme nakupovali, pak jsme navštívili klášter na skále atd.” Až budeme po návratu někomu takové video pouštět, bude to i pro něho celkem zajímavé, protože bude sledovat příběh - o tom, jak jsme vyjeli, co jsme prožili a jak jsme se šťastně vrátili.

Když se tedy pro formu cestovatelského deníku rozhodneme, už dopředu tedy víme, že musíme natočit klíčová místa a klíčové lidi. Klíčová místa jsou samozřejmá, ale kdo jsou klíčoví lidé? Jednak ti, se kterými dovolenou trávíme a potom také ti, které jedeme případně navštívit nebo kteří jsou pro místo, kam jedeme, důležití. Lidé jsou totiž pro dobré video zásadní. Proč? 

Musíme si totiž položit otázku, proč by se někdo měl dívat půl hodiny i víc na obrazy, sochy, budovy a přírodní scenérie natočené na amatérskou kameru, když dnes stejné obrázky uvidí mnohem lépe natočené na internetu. Jedinou odpovědí jsou zajímaví lidé. Je pěkné vidět četnickou stanici v Saint Tropes, ale když před ni salutuje před japonskými turisty Josef, na kterého nevěřícně hledí jeho manželka Věrka, má to jinou šťávu. Jistě, není to na Oskara, ale ten, kdo zná Josefa a Věrku (a tomu video budeme pouštět především), pochopí, co tato scénka znamená. 

Samozřejmě, pokud jsme fanoušci umění, přírody nebo historie, určitě natočíme i spoustu obrázků krásných míst. Když ale budou vhodně propojená s lidmi, budou mnohem zajímavější. Jak to udělat prakticky? O tom příště, kdy si zkusíme popsat jeden takový modelový „natáčecí” den.

Bedřich Jetelina

Bedřich Jetelina

Bedřich Jetelina

Chci psát o všem zajímavém, co v životě potkám. Snad tak, že to zaujme i ty, kteří měli tu přednost potkat úplně jiné zajímavosti.

Zajímají mě moderní technologie, teologie, postmoderní myšlení, antika a média. A navíc jsem přesvědčen, že mezi tím vším lze (někdy) nalézt i zajímavé souvislosti.

REPUTACE AUTORA:
0,00