Video z dovolené - jak na to? VII. díl - Natáčení samotné

středa 2. březen 2016 08:24

Konečně v akci. Baterie dobité, paměťové karty zformátované, brašna s nejnutnějším příslušenstvím přehozená přes rameno, rodina motivovaná - nezbývá tedy než vyrazit natáčet. 

V zásadě v létě existují dva typy dovolených, kdy každá vyžaduje trochu jiný přístup.

1. Dovolená u moře:

První záběr: rodina vychází z hotelu. Druhý záběr: rodina jde po ulici. Třetí záběr: hotel. Čtvrtý záběr: rodina jde po ulici. Pátý záběr: běžíme kupředu a zabíráme rodinu na ulici z větší dálky. Šestý záběr: rodina přichází na pláž. Sedmý záběr: pláž. Osmý záběr: rodina na pláži. Devátý záběr: rodina se koupe. Desátý záběr: rodina svačí na pláži…. 

Hezké, ale pokud to budeme dělat každý den, všichni budou z našeho pobíhání kolem s kamerou otrávení. Výsledkem bude několik natočených hodin variace na pláž, kdy se nám možná podaří zachytit pár žertovných situací, které ale velmi pravděpodobně s odstupem doby přijdou vtipné jenom mám samotným. 

Při dovolené u moře tedy stačí natočit pláž a běžný dovolenkový „provoz” jednou, a pak si s sebou brát kameru pouze tehdy, když víme, že se bude dít něco jedinečného (výlet na lodi, procházka městem, návštěva zoo). Samozřejmě, může se stát, že se nám na pláži přihodí něco, u čeho budeme litovat, že s sebou nemáme kameru, ovšem pravděpodobnost toho je velmi malá. Spíše se budeme na pláži o kameru bát, a stejně, když k něčemu dojde, ji nebudeme mít zapnutou nebo budeme někde úplně jinde. 

2. Cestovatelská dovolená:

Jiná situace je, když trávíme dovolenou turisticky, prohlížením měst, památek nebo krás přírody. Pak je třeba mít kameru u sebe neustále a snažit se zachytit všechno to, co je neopakovatelné. Samozřejmě s ohledem na kapacitu baterií (není dobré ji vyplýtvat hned ráno a nemít pak dostatek „šťávy” na krásný západ slunce). A samozřejmě, natáčet s rozmyslem, s vědomím toho, že se budeme muset jednou materiálem probírat (a procházet 30 hodin videa není žádná velká zábava).

Kromě zásadních pamětihodností (nezapomínejme je vždy natáčet v souvislosti s lidmi) jsou vděčné záběry s jídla v restauraci, posezení na terasách nebo návštěvy atrakcí. Hodit se nám budou i záběry rodinných příslušníků, kteří komentují aktuální dění. V tom případě, pokud to jde (například když hodnotí krásu vodopádu), je dobré na ně kameru namířit, nechat je říct, co chtějí, a pak zase sledovat vodopád. Nepříliš použitelné jsou výkřiky zpoza kamery, které si pak nespojíme s konkrétní osobou. A samozřejmě, je dobré se dohodnout (pokud to jde), aby si všichni odpustili výroky typu: „Netoč mě, nevypadám hezky,” většinou s následným úprkem před kamerou nebo schováváním obličeje 

Jednou to je vtipné, vícekrát prakticky nepoužitelné, pokud není našim cílem z dotyčného, či dotyčné, udělat úplného pitomce. Nezbývá nám, než respektovat to, že některý z našich blízkých se natáčet nechce, ale je dobré se v takovém případě pokusit domluvit na kompromisu. Například - nebudeme natáčet detaily, vyhneme se situacím, kdy se necítí komfortně, ale on na druhou stranu nebude zběsile prchat, jakmile zjistí, že míříte kamerou na skupinu lidí ve které stojí.  Uzavření takovéto dohody a její oboustranné respektování je jednou z podmínek, jak si dovolenou navzájem úplně neotrávit. 

Téma tolerance a vzájemné dohody však už patří trochu jinam, než do seriálu o videu, který bude pokračovat příště kapitolou věnovanou zvuku.

Bedřich Jetelina

Bedřich Jetelina

Bedřich Jetelina

Chci psát o všem zajímavém, co v životě potkám. Snad tak, že to zaujme i ty, kteří měli tu přednost potkat úplně jiné zajímavosti.

Zajímají mě moderní technologie, teologie, postmoderní myšlení, antika a média. A navíc jsem přesvědčen, že mezi tím vším lze (někdy) nalézt i zajímavé souvislosti.

REPUTACE AUTORA:
0,00