Ať ty knihy vyhodí někdo jiný

pondělí 22. srpen 2016 22:57

Mezi běžné problémy, které člověk v životě řeší, mi přibyl nový - likvidace pozůstalosti po mamince. Některé věci jdou vyhodit snadno, některé jdou prodat, některé jsou vzácné (ne cenou, ale emocemi) památky, které vyhodit prostě nejde a musí se uschovat (což znamená, že je bez sentimentu vyhodí potomci). A pak jsou tady knihy.

Knihy by většinou měly patřit do poslední katergorie - věcí, které vyhodit prostě nejde. Na spoustu z nich mám velmi osobní vzpomínky. Některé jsem četl i desetkrát, jiné pro mě v určité době znamenaly odhalení nových životních obzorů - Já Claudius, Doznání, Vejce a já, Báječný muž na létající hrazdě, Tajný deník čínské císařovy, knihy o horolezectví ...

Jenomže je jich moc. Zabírají místo. Moje domácí knihovna je limitovaná. A čestně - většinu z nich už nikdy stejně nebudu číst, protože stačí jenom pohled, a vybaví se ty správné vzpomínky. 

Logika a rozum velí - zbavit se jich. Srdce a cit říká - to nikdy. Rozum (ne pravda) však vítězí, ovšem vyhazovat do popelnice je nebudu. Antikvariáty je nechtějí, zbývají knihovny a charity. Půjdou tam. Třeba někomu udělají radost - i když na devadesát procent vím, že to je marné doufání.  

Do popelnice nebo do sběru tak pravděpodobně půjdou oklikou. 

 

Bedřich Jetelina

Bedřich Jetelina

Bedřich Jetelina

Chci psát o všem zajímavém, co v životě potkám. Snad tak, že to zaujme i ty, kteří měli tu přednost potkat úplně jiné zajímavosti.

Zajímají mě moderní technologie, teologie, postmoderní myšlení, antika a média. A navíc jsem přesvědčen, že mezi tím vším lze (někdy) nalézt i zajímavé souvislosti.

REPUTACE AUTORA:
0,00